Nakupování s dítětem

Nejen pro rodiče co mají děti s ADHD se někdy takové nakupování stává hororovou záležitostí. Vlastík od mala má problémy se zvracením všude, kdekoliv a pořád. Prostě zvrací jak Amina, pomalu na počkání. Je to psychické a v podstatě si tyto stavy navazuje úplně sám, stačí projít kolem nějakého stánku s jídlem začne zvracet, někdy se pozvrací i když vidí spousty děti, nebo začne být nervozní. Néé poprvé se nám stalo, že se nám pozvracel v obchoďáku. Pro mě je to šílené, potřebuju na nákup, žádné hlídaní nemám a na ulici nebo venku před obchodem ho prostě nechat nemůžu. Je to nepříjemné, když vím jak začne zase dělat ty své pózy a vím, že to tam všechno pozvrací. Prodělali jsme x vyšetření, ale je to psychické. Hodně se nám daří ho v danou chvíli v obchodě zapojit do činností „ hele pojď, najdi mi kečup co máš, rád, pojď si vybrat jogurtek, který si doma sníš“ atd. jinak to nejde. Někdy se nám to podaří ustát, někdy taky ne. Je to, ale lepší a lepší. Jinak nákup s ním není tak hrozný, když někdy vidím děti v obchodech tak si říkám, to to máme ještě dobré. Jako, že mi Vlastík stojí zavěšený na vozejku, odbíhá do uliček, hází mi do vozejku věci, které nechci, otravuje se vším možném, mě nějak nervy nedrásá. Naopak, aspoň je co dělat, nekřičím na něj, jen ho vždy zavolám, nebo mu na chvíli odjedu s vozíkem a on hned kouká kde jsem. Nakupování ho, ale samozřejmě dlouho nebaví, a já prostě na nákup, nebo na nějaké to objehnutí jít musím. Musí to vydržet. Většinou, když je opravdu hodný mu koupím aspoň nějakou drobnost, asi by se nemělo, ale někdy to jinak nejde. Každý si koupí nějakou malou radost, proč bych neměla udělat radost jemu.

 Vlastík v nakupním vozíku dlouho nevydrží nejraději má se vozit na vozíku ,když je na něm zavěšený

samolepky se zvířátky za nákup v Bille