úterý 29. května 2012

Knihy o problematice dětí s ADHD

V dnešní uspěchané době, tehlech malých nezmarů jen a jen přibývá, jenže někdy je problém s výchovou tak výrazný, že už rodičům nevystačí jen pomoc školky, a psychiatra. Já osobně po půl roce sezeních s Vlastíčkem na dětské psychatrii a neustavičného řešení narůstajících problémů ve školce, jsem zralá na kapičky na uklidnění já. A proto mě hodně pomůžou odborné články a publikace či videa. Na internetu zase až tak opravdu dobrých stránek moc není, většinou se spíše setkávám s dobrými stránky, které dělají rodiče svým dětem. ADHD, Autismus, Asperg atd ... Mně hodně pomáhá navštěvovat podobné stránky maminek. Našla jsem, ale i soupis opravdu dobré literatury, převážně pro děti trpícími ADHD.

Předškoláci ve školce

Lauberová, Kateřina, Miozgová, Martina

Soubor pracovních listů, s nimiž se děti mohou vydat na cestu poznání – objevovat vzájemné vztahy mezi objekty okolního světa, rozeznávat nejjednodušší geometrické útvary, osvojovat si číselné představy a posilovat vědomí logických vazeb. Rozvíjejí si sluchové vnímání, zrakovou orientaci (zraková analýza a syntéza, skládání celku, vnímání vztahu figura-pozadí atd.) i sluchovou a zrakovou paměť. Knížka poslouží také ke zdokonalování dětské grafomotoriky a připravenosti dětí na psaní a čtení. Publikace je určena učitelkám mateřských škol a rodičům 5–6letých dětí.
Kateřina Lauberová, Martina Miosgová jsou učitelkami v mateřské škole.

Malý tyran

Prekopová, Jiřina

 Nejen o příčinách a léčbě dětské panovačnosti, ale o skutečných výchovných potřebách malých dětí.
Stále více rodičů a vychovatelů je bezradných. Ačkoliv při výchově chtěli dělat všechno dobře, zdá se jim, že se jejich děti vyvíjejí v malé tyrany. Udržují své rodiče v poklusu a nechávají je kolem sebe tancovat. Známá německá dětská psycholožka Jiřina Prekopová tento fenomén ve své knize vysvětluje a ukazuje, jakou oporu děti potřebují aby se mohly nerušeně vyvíjet. 

Co, kdy a jak ve výchově dětí

Matějček, Zdeněk


 Kritické periody vývoje, těhotenství, první chvíle spolu, jak na školáky, pocit méněcennosti, výchova k odpovědnosti, strach a úzkost dětí.
Prof. Matějček odpovídá na základní otázku: "Kdy je při výchově pro co vhodná doba a co kdy nepromeškat?" Ve svém výkladu srozumitelně spojuje poznatky dnešní vědy i praktické zkušenosti vlastní i dalších psychologů a pedagogů. A jak autor sám slibuje: "Bude v tom jistě i dost mých vlastních osobních postojů a možná i libůstek, takže mi nezbývá než prosit laskavého čtenáře jednak o shovívavost a jednak o jeho vlastní tvořivé uvažování na dané téma." Kniha je určena především rodičům, ale i učitelům a vychovatelům a všem, kdo přemýšlejí o výchově a jejích možnostech. 

Rodiče určují hranice

Rogge, Jan-Uwe

Pokračování úspěšné knihy Děti potřebují hranice
Inspirováni touto knihou kladli čtenáři autorovi během seminářů množství dotazů, jež se dotýkaly témat, která zůstala v předchozí knize spíše na okraji. Autor se proto v knize Rodiče určují hranice věnuje podrobně otázkám jako: Je možné vychovávat partnersky a být přitom pro dítě autoritou? Jaké jsou rozdíly mezi důsledností a trestem? Jak dítě ovlivňuje rozdílný rodičovský styl otce a matky? Porozumí menší děti smyslu hranic? Jak řešit situace, ve kterých jsou děti vystaveny hraničním prožitkům, které je ponižují? Jak zacházet s tématy nemoci a smrti, aby děti nebyly přetěžovány? Autor uvádí také případy ze své praxe, komentuje je, rozebírá možné přístupy rodičů a nabízí východiska. 

Děti potřebují hranice

Rogge, Jan-Uwe


Jsou dnes děti víc nevychované a drzé než dříve? Jsou snad dnes rodiče méně kompetentní? Jak může denně docházet k situacím, v nichž "malý tyran" triumfuje a oni si zoufají? Jak se vyhnout trvalému stresu ve výchově a přitom neupadnout do autoritářství, ukazuje zkušený rodinný poradce na mnoha příkladech. Upozorňuje na úskalí liberální výchovy a vychází z pojetí, že ani v dobré snaze neomezovat svobodu dítěte nelze dítě "nechat dítě na holičkách" a postavit ho do dnešního světa bez vědomí a znalosti vlastních hranic. Rodičům, vychovatelům i mnohým učitelům dodává autor svými návrhy na řešení odvahu důsledně jít ve výchově cestou, která dětem dává pocit bezpečí a jistoty.

Neklidné dítě

Prekopová, Jiřina; Schweizerová, Christel



Dvě třetiny českých rodičů se domnívají, že jejich děti jsou výrazně neklidnější a nesoustředěnější než děti ostatní. Někdy to není jen subjektivní pocit plynoucí ze snížené tolerance přirozeného dětského temperamentu. Některé děti svou zvýšenou dráždivostí, neposedností a rozjíveností dovádějí k zoufalství rodiče, učitele, vychovatele i lidi, k nimž nemají žádný vztah. Neklid se u nich stává vývojovou poruchou, kterou je třeba brát vážně.
Kniha vysvětluje příčiny hyperaktivity vrozené i získané, přináší poznatky z oblasti neurofyziologie i sociologie a seznamuje s možnostmi nápravy-terapie. Nabízí podporu a rady rodičům neklidných dětí, doporučení učitelkám v mateřských školách a pedagogům ZŠ.
Dr. J. Prekopová je uznávaná dětská psycholožka, zabývá se vývojovými poruchami. Žije v Německu. V Portálu vyšly její knihy Když dítě nechce spát, Malý tyran a Děti jsou hosté, kteří hledají cestu.
Dr. Ch. Schweizerová je dětská lékařka, spoluautorka knihy Děti jsou hosté, kteří hledají cestu.

Agresivita dětí

Antier, Edwige

 Co si počít s agresivitou svého dítěte.
Agresivita je především energie, síla, která je nezbytná pro jeho vývoj. Výchova tedy nemá spočívat v tom, aby tuto sílu úplně potlačila, ale aby ji usměrnila a proměnila v energii prospěšnou dítěti. Autorka pomáhá rodičům a vychovatelům rozeznávat specifické projevy dětí v jednotlivých obdobích jejich věku (od narození do dospívání) a dává rady, jak na ně reagovat. Kapitoly obsahují charakteristiky jednání podle věku dítěte, správná slova, podněty k jednání, výběr her, příklady z psychoterapeutické praxe, objasňují roli otce aj.

2 komentářů:

Radicik řekl(a)...

Je moc dobře, že existuje tolik publikací, které se tomuto tématu věnují. Přesto si myslím, že právě blogy Vás maminek popisující osobní zkušenosti obsahují ty nejlepší rady ze života...

Amelie řekl(a)...

Kromě té poslední jsem asi četla všechny. Mám dvě děti s ADHD a tak vím, o čem mluvíš. Držím ti palce. A jsem tady, kdyby sis potřebovala popovídat...

Okomentovat

 

(c)2009 Dítě s ADHD/LMD. Based in Wordpress by wpthemesfree Created by Templates for Blogger